sobota 6. srpna 2011

Hurá - Tomiho přístroj opět funguje

Tak nakonec se přeci jen podařilo! Poté, co se všichni dospělí návštěvníci cestovní kanceláře MIKI Tour v páteční podvečer úspěšně předvedli v Rio de Janeru se svými skvěle připravenými power pointovými prezentacemi z cest, sdělil japonský vynálezce Sam konečně ten správný čas pro přesun do Čech. A tak se stalo, že se naši cestovatelé v sobotu ráno opět probudili do pošmourného počasí na základně v Řadově. Jejich přívětivé úsměvy a veselí však zcela jistě prozrazovaly dobrou náladu, nadšení a příjemné vzpomínky z cest.
Tímto se s vámi cestovní kancelář MIKI Tour v čele s Tomio Okamurou a celým jeho realizačním týmem loučí a těší se s vámi nashledanou na další z našich zajímavých a neprobádaných cest.

Pájič

pátek 5. srpna 2011

Rio de Janeiro

Ranní rozcvička byla přímo pod dozorem slavného fotbalisty a trenéra Karla K. (dále jen Karel nebo Kája). Sportovní začátek nás nabil na dopolední dokončování prezentací a děti nastartoval k jejich tréninku brazilských tanců. Odpoledne bylo již vše v barvách a rytmech brazilského karnevalu. Skupiny si vytvořily alegorické vozy – Králíčci, Amazonky, Indiánky a Barvy duhy. Díky širokému rozsahu kategorií – od kostýmů až po choreografii, využily všechny týmy šanci na umístění. Trénink tance Makarena se dětem vyplatil, protože během karnevalu proběhl dokonce dvakrát. Akce sklidila velký úspěch.
Po večeři došlo k pouštění prezentací a jejich hodnocení. Překvapivě všichni sklidili úspěch. Prezentace byly opravdu pěkné a vybrat nejzajímavější se tedy ukázalo jako holý nesmysl.
A to už je závěr našeho letošního táboření v Řadově.
Děkujeme všem vedoucím a organizátorům za bezvadně vyladěný, bohatý a nápaditý program, který pro nás na celý týden připravili. Nebyla tu chvíle, kdy bychom se nudili nebo neměli co dělat. Byli jste originální ve všech svých podobách – japonských, australských, řeckých, aljašských, saharských i těch z Ria. Díky za spoustu krásných zážitků i nových znalostí ve světě počítačových prezentací.
LR

čtvrtek 4. srpna 2011

Nabitý program k prasknutí

Z tábora máme spoustu nevšedních zážitků! Od rána do večera se zde něco děje, program je opravdu nabitý, vyladěný do všech detailů – tématická hudba, převleky, výtvarné dílny, jídelníček, večerní divadélka pro děti…no klobouk dolů.
Děkujeme, budeme mít dlouho na co vzpomínat.
LB J

Sahara

V ranní rozcvičce se kloníme k východu s místním šejkem. S našimi porouchanými přemisťovadly nám prý pomůže místní stará vědma. Vědma byla, zdůrazňuji, mladá a milá. Díky šifře jsme se dozvěděli, že potřebujeme získat amulet čtyř živlů. Cesta k získávání živlů byla mimořádná, neboť na Sahaře nepršelo 200 let tolik jako nám za 2 hodiny. Místo velbloudů jsme u velkého vezíra usmlouvali speciální velbloudí obuv z recyklovatelných pet lahví.
Živel písek jsme získávali u fakíra, který v písečných dunách uspával divoké hady. Děti se ukázaly jako rodilí tuneláři a vybagrovaly všechny potřebné amulety. Živel oheň jsme získali v pyramidě strachu. Živel vítr v zákeřném větrném labyrintu s propadly. Živel voda byl v zajetí pouštního červa. Po získání živlů nás vědma poslala k datlovníku mládí. Nevzali jsme si s sebou potřebné kádě a nádoby, tak jsme všichni dostali jen po jednom zázračném plodu. Na mládí většiny účastníků to nemělo okamžitý účinek. Ale není jisté, jestli se vůbec někdy dostaví.
Saharský večer zakončila seance mumifikace obličejů do sádrových odlitků.
Mě to teda všechno bavilo.
LR

středa 3. srpna 2011

Přes Aljašku pro gin za 40 dní

Dnes jsme se probudili na Aljašce mezi zlatokopy a naučili se jeden z country tanců. Děti nás k obědu pohostily vlastnoručně ukuchtěnou gulášopolévkou, všem týmům se i přes pomoc dospěláků vydařila. Odpolední program byl prezentován jako dobrodružná cesta Aljaškou pro poštu a zásoby rumu. Ve skutečnosti to byl časový limit dvou hodin podceněný i pro schopné atlety typu Romana Šebrleho – takže trochu hoňka. Navíc některé skupiny omylem použily mapu a podle ní i zaznamenanou trasu. Jedna z použitých cest vypadala opravdu jako zkratka – byla delší, zato horší cesta. Nicméně jsme skoro všichni úspěšně navštívili povinná místa a v plném počtu nastoupili na večeři. Na další ze slibovaných tanců již bohužel v průběhu dne nedošlo v důsledku zmožení tanečního mistra.
Zlatokop vyhrál svoji sázku – přinesl zásoby ginu za 40 dní a narazil dokonce na zlatou žílu. Není to asi opravdový zlatokop, protože si valouny nenaskrblil jen pro sebe, ale pohostinně se rozdělil s dětmi o dva pytle svého zlata a stříbra. Děti to neprohlédly a nadšeně od něj braly i zfalšované stodolarovky. Závěr večera patřil zpěvu a kytaře.
LR

úterý 2. srpna 2011

Olympijské hry v Řecku

Dnes nás probudily tóny temperamentní řecké hudby. Měli jsme tu čest setkat se přímo s božstvem z Olympu a zatančit si tanec Labado, nebo tak nějak, který si děti připomínaly po celý den. Po včerejším sportovním výkonu jsme zřejmě prošli kvalifikací na olympijské hry, které jsme absolvovali za již konečně slunečného počasí a velice dobré nálady. Týmy své členy podporovaly v disciplínách, kterými byly – hod oštěpem na terč (který se ukázal malý), slalomový běh s vejcem na lžíci (které se ukázaly jako mělké), výkop holinkou do dály (která se ukázala dost kopřivovitá, ale to se dotklo hlavně obětavých organizátorů a nikoli soustředěných závodníků) a lanová dráha (která potvrdila, že musíme pocházet z opic). V závodech se nenašlo poražených a proto výbor rozdával pouze zlaté medaile. Vykoupením z ostrova byl úplatek Minotaurovi, jež se ukrýval ve večerním lese a připravil nám tak dobrodružné zakončení dne. Myslím, že zítřejší rozcvička bude mít následkem toho malý počet svižných účastníků.
Tento den jsme se ale nesetkali s jednou z největších řeckých tradic a dovedností - a to stávkováním. Naštěstí. Stravovací zařízení nás pohostilo řeckými olivami a výborným těstovinovým salátem.
LR

pondělí 1. srpna 2011

Klokani v Austrálii

Tento den jsme se probudili v Austrálii a podstoupili jsme klokaní rozcvičku. Klokani nás zato seznámili s jejich žhavým problémem – přemnoženými králíky a poprosili nás o pomoc s jejich odchytem. Děti proto dopoledne pracovaly na výstavbě odchytových ohrad, které se jim nebývale zdařily. Dospěláci si škvařili mozky s power pointem, ale odpoledne již byly ve skvělé lovecké formě. K odlovu těch nenažraných zvířátek stačilo použít kvalitně zpracované bumerangy z dílny našich dětí. Po zdolání základního druhu králíků se objevila nebývale divoká zmutovaná a přerostlá forma tohoto hlodavce. Na jejich zchvácení jsme využili veškeré síly, provazy a lidská závaží, přesto se lovené zvěři povedlo několikrát vzít do zajičích či králičích. Nakonec člověk nad zvířetem zvítězil a úlovky se podařilo umístit do dobře připravených ohrad. Děti si za vynaložené úsilí při honu zaslouží poklonu a klokaní steak, který nám nabídli klokani, u kterých kanibalismus nebyl až dosud znám.
V Austrálii si na kulturu zřejmě moc nepotrpí, takže jsme si loutky i divadelní představení museli vyprodukovat my – obyčejní cestovatelé. Ukázalo že, že jsme zdatní nejen sportovně, ale i dramaticky a múzy u našich dětí talentem nešetřily.
LR

neděle 31. července 2011

Zápisky z cest - Přemísťovadlo funguje

Po uvítacím obědě k nám zavítal očekávaný majitel cestovní kanceláře Tomio Okamura, aby nám představil svůj nejnovější světový vynález cestovní přemísťovadlo KQ10. Do vnitřku vybaveného nejmodernější technikou, osvětlením a doplňky se vešlo celé osazenstvo tábora. Abychom cestu strávili dobře dostali jsme i adaptabilní svačinu, v případě, že by nestačila, sáčky na nestrávené zbytky. Technika nezklamala, cesta se vydařila a přistání bylo hladké. Všichni cestu v tomto ďábelském stroji přežili bez viditelných duševních narušení.
LR

sobota 30. července 2011

První cesta - Japonsko

Naše první cesta přemísťovadlem KQ10 vedla do Japonska, kde jsme poznávali jeho typické zvyky. Přivítali nás krásné a milé gejšy, které nás provedli po všech čtyřech japonských ostrovech. Poznali jsme vše nutné pro přežití – výrobu hůlek na jídlo, náročný ninja výcvik, trochu kultury v podobě stínového divadla a nakonec tradiční zápas Sumo – vše pod dozorem nejlepších ze svého oboru. Díky poruše na dokonalém světovém vynálezu – přemísťovadle Tomia Okamury – jsme zůstali v Japonsku ještě na výborné rizoto. Klasické japonské stínové divadlo nám představilo klasickou evropskou pohádku Kocour v botách. Japonsko zklamalo pouze v označení „země vycházejícího slunce“, protože na obloze vycházely spíše mraky.
LR

čtvrtek 28. července 2011

Tomio Okamura na dovolené v Čechách!

Rodák z Tokia, významný businessman, vynálezce a cestovatel s českými kořeny Tomio Okamura zavítá do Čech. "Chci zase po dlouhé době pozdravit a vidět své přátele, podívat se, jak žijí a pokud to půjde, domluvit s nimi i nějaké ty nové obchody," říká mladý podnikatel, který je majitelem významné cestovní kanceláře MIKI travel v Japonsku.
Tomio Okamura zavítá do Čech po deseti letech, aby zde mimo jiné představil svůj nový cestovní vynález - přemísťovadlo, pomocí kterého výrazně bourá dosud všechny známé cestovní tranfery. "Pryč je doba cestování vlakem, autem, lodí nebo letadlem, pasé jsou dopravní špičky a zácpy. Pomocí našeho velkokapacitního přemísťovadla se lidé spořádaně, snadno a rychle přesunou kamkoliv po světě," nadšeně popisuje svůj nový vynález Tomi. "Je jen otázkou času, kdy tímto unikátním prostředkem zaplavíme evropský trh!," holedbá se náš mladý génius, který má jednu z mnoha předváděcích prezentací svého nepřekonatelného cestovního přemísťovadla také na základně v Řadově v neděli 31.07.2011 v 16:00. Všichni jste na prezentaci srdečně zváni.
PP